Paní Bovaryová

... pokračuje v nákupu ADAPTACE KLASICKÉHO ROMÁNU Provinila se Ema Bovaryová pouze tím, že chtěla vědět, co se skrývá za pojmy štěstí, vášeň a opojení, které jí v knihách připadaly tak krásné? Jak se vyrovnat s reálným životem, který je v rozporu s tím, který jsme si vysnili? Podle románu Gustava Flauberta v překladu Miroslava Jirdy (z fr. orig. 1974) pro HD_J upravil Šimon Caban.

O inscenaci

“Román Paní Bovaryová si o autorské, současné pojetí doslova říká - v dnešní době nabídek, půjček, hypoték, zásilkoven, klikání do košíků, platebních karet, úvěrů a - exekucí. Jakkoli dílo Gustava Flauberta bylo napsáno 1857 a vyrovnává se s romantismem, i naše doba, resp. naše představy a očekávání od života, jsou také dost romantické a leckdy s realitou nemají nic společného. Bovarysmus je dnes už i pojem, který popisuje člověka, který není spokojený s tím, co má a zcela mimo své možnosti i zásluhy požaduje něco víc. Stejně tak se dnes objevuje pojem nároková generace, která popisuje mladé, kteří - alespoň podle soudu starších - požadují koláče bez práce. Jak říká Homer Simpson "odolám všemu kromě pokušení”. Paní Bovaryová neodolala, ale odsoudit ji za to by nebylo spravedlivé. Žila v jiné době, v jiných společenských konvencích, v jiných vztazích mezi mužem a ženou, ve finanční negramotnosti. Něco z toho se dalo vlastní vůlí, snahou ovlivnit sice už tehdy, ale něco až dnes. A my se už musíme naučit počítat – nejen ve smyslu finanční gramotnosti - ale počítat i s důsledky vlastního jednání.” říká ke svému pojetí Paní Bovaryové autor adaptace a režisér Šimon Caban.