Připravujeme premiéru hry Modrý pták
Jako vánoční dárek pro celou rodinu nabízíme v poslední předvánoční víkend světoznámé symbolistní drama, nesmrtelný příběh o hledání štěstí, který v roce 1908 napsal belgický dramatik a laureát Nobelovy ceny Maurice Maeterlinck. Premiéra na velké scéně bude v sobotu 18. prosince 2021 v 19 hodin.
Francouzsky píšící vlámský dramatik, básník a esejista Maurice Maeterlinck (1862 – 1949) patří k nejvýraznějším představitelům evropského symbolismu a k průkopníkům moderního dramatu, kritik Octave Mirbeau o něm dokonce psal jako o autorovi, jehož dílo „převyšuje svou krásou i to nejkrásnější ze Shakespeara“.
Své nejznámější a dodnes nejhranější drama Modrý pták (L´Oiseau bleu) napsal v roce 1908, s velkým úspěchem se setkala téhož roku premiéra ve slavném MCHATu v režii proslulého Konstantina Sergejeviče Stanislavského. Tato inscenace se hrála až do 60. let 20. století a dosáhla kolem 3 000 repríz. V roce 1911 dostal Maeterlinck za své dílo Nobelovu cenu „ … za jeho mnohostrannou literární činnost a zejména za jeho dramatické práce, které se vyznačují bohatou fantazií a poetickým idealismem a které občas v závoji pohádkové podoby odhalují hlubokou inspiraci a tajemně oslovují lidský cit a imaginaci.“ (citace z vyjádření Švédské akademie).
Ve hře Modrý pták se během jedné kouzelné vánoční noci vydává chlapec Tyltyl se svou malou sestrou Mytyl na dobrodružnou cestu pro modrého ptáka štěstí, aby zachránil nemocnou holčičku ze sousedství. Na cestu dostává kouzelný Diamant, který umožňuje vidět pravou podstatu – duši všech věcí. Děti to pověstné „štěstí“ v podobě Modrého ptáka hledají v zemi vzpomínek, v království noci, v lese, na hřbitově, v zahradách štěstí i v království budoucnosti.
„Konec jejich putování a poslání celé hry na tomto místě nechci prozrazovat – nechť si divák může tuto hru užít a ujít tu cestu s námi…“ říká k připravované premiéře dramaturgyně Barbora Jandová. Jisté je, že po návratu z této cesty, z této pouti za štěstím, se už nikdy nebudou dívat na svět stejnýma očima. Cílem této cesty je prohlédnout a pochopit, uvidět věci kolem sebe v jejich pravé podstatě, vnímat je. „Tyltylova cesta za Modrým ptákem je iniciační. Idealisticky věřím, že dokáže otvírat oči i srdce …“, doplňuje Jandová a dodává: „Nevnímám tuto hru jako pohádku pro děti, ale jako alegorický filozofický příběh, cestu k poznání, ke zvýšené citlivosti a vnímavosti. Proto si troufáme inscenovat ji jako součást našeho repertoáru pro dospělého diváka, s přesvědčením, že může přivést do hlediště diváky všech věkových kategorií, že je to ten správný tzv. rodinný titul, v němž si každý najde to své."
Inscenaci Modrý pták připravuje hostující režisér Jakub Maceček (viz vizitka níže), který režíruje v Horáckém divadle poprvé: „Modrý pták není žádná "klasika" a už vůbec ne něco jako "osvědčený titul!". Modrý pták je hra, které se všichni bojí. Sdělení není snadno čitelné. Teze si často odporují. Děj je zmatený. Realita a sen se prolínají. Hranice jsou smazány. O významu jednotlivých obrazů se literární i divadelní kritici hádají už více než sto let.
Modrý pták je hra, která určila žánr symbolismu. Tím přímo ovlivnila vznik surrealismu a později fantasy. Pán prstenu, Harry Potter, Alenka v říši za zrcadlem, Pátý element, Stopařův průvodce po galaxii, ale třeba i Anděl Páně 2 - tohle vše a nepřeberná spousta dalších děl vychází jak dějově, tak především myšlenkově z Modrého ptáka. Málokdo to ale ví. Každý si toho všimne. Všichni budou srovnávat. (Divadelní hru z roku 1908 a současné filmové hity). Pro mě je to výzva!“
Ke spolupráci přizval Jakub Maceček svůj osvědčený tvůrčí tým - výtvarnici Evu Jiříkovskou (scéna a kostýmy) a Davida Smečku (hudba). Na choreografii a pohybu se podílí Denisa Musilová. Ve hře účinkuje celý soubor Horáckého divadla a sbor dětí ze ZUŠ Jihlava.
VIZITKA :JAKUB MACEČEK - režie
Na brněnské JAMU začal nejprve studovat obor činoherní herectví, ale brzo přestoupil na činoherní režii. Mezi jeho studentské režie ve Studiu Marta patří např. Budovatelé říše a Pěna dní od Borise Viana či inscenace původní české hry Romana Sikory s názvem Smetení Antigony. Po absolutoriu hostoval v různých divadlech takřka po celé České republice: např. Národní divadlo Brno (Odile, Adam Geist), Divadlo F. X. Šaldy v Liberci (Tři muži ve člunu), Městské divadlo Zlín (Lumpacivagabundus), Divadelní společnost Petra Bezruče v Ostravě (Strašidlo Cantervillské), Černé divadlo Praha (Milovat k smrti), Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích (Sedmero krkavců), Divadlo Mandragora ve Zlíně (Krysa, Hořké slzy Petry Kantové), Divadlo U stolu (Jakub Deml: Hrad smrti), Městské divadlo Kladno, Divadlo Polárka, Divadlo Radka Brzobohatého (Frida Kahlo – Kabaret života), Studio Dva (Zdravý nemocný, Dámská šatna). Je častým hostujícím režisérem ve Slováckém divadle Uherské Hradiště, kde realizoval řadu svých autorských adaptací literárních děl (Modré květy, Kniha o hřbitově, V žabím pyžamu). V současné době žije se svou ženou veterinářkou na Sedlčansku a stal se um. šéfem divadla Adverte, které zacílil na uvádění kvalitních francouzských bulvárních her.
