Františák o Florianovi - čeká nás třetí premiéra sezóny
Inscenace Poklekni před duší na jevišti Horáckého divadla poukazuje k samotnému středu počátků literárního věhlasu Vysočiny první poloviny minulého století. Jedná se tak o další stopu na dramaturgické linii věnované našemu kraji a osobnostem, jež zanechaly nesmrtelná díla, myšlenky a osudy. Po předešlých setkáních s Jakubem Demlem, Janem Zahradníčkem a Bohuslavem Martinů se pak touto inscenací splácí takřka osmdesátiletý kulturní dluh vůči osobě a dílu jedné z nejpozoruhodnějších postav české literární scény vůbec.
Josef Florian se narodil ve Staré Říši na Vysočině 9. 2. 1873 a zde také 29. 12. 1941 skonal. Oněch šedesát osm let naplnil životem překypujícím inspirací, kontroverzemi, mohutným odkazem, jako i dětmi, jichž spolu s manželkou Františkou přivedl na svět dvanáct. Po studiích v Telči a Praze se znechucen vlastní kantorskou zkušeností odvrací od všeobecně přijímaných hodnot a zvyklostí a přesunuje se do ústraní, zpět do svého kraje, kde naplno podléhá dílu a úvahám soudobého básníka, spisovatele a zejména radikálního katolického filosofa Léona Bloye. Pohlcen jeho myšlenkami a hnán touhou nenechat si je pro sebe, započíná čtyři dekády dlouhou vydavatelskou činnost, jež se zdaleka neomezila pouze na Bloyovu tvorbu, ale čítá impozantních více než čtyři sta titulů s úctyhodným záběrem od vědecké literatury, teologické filosofie až po beletrii či poezii a nepřeberné množní dalších druhů literární tvorby. Za ona léta ke své činnosti soustředil ohromné množství předních českých autorů literárních i výtvarných.
Souběžně s tím, spolu s vydanými díly, přibývá v rodině Florianových také postupně oněch dvanáct dětí, které se staly za matčiny tiché péče, pozornosti tety a otcovy domácí výchovy a výuky až do jeho smrti neoddělitelnou součástí Dobrého díla, jež svým přesahem zásadně spoluformovalo českou kulturu tak, jak ji známe dnes.
Renomovaný režisér a dramatik Martin Františák (umělecký šéf Švandova divadla) přistoupil k látce jednak v duchu své dosavadní dramatické tvorby s dravým rukopisem, ovšem i básnickou citlivostí. Není náhoda, že mu téma bylo při úvodních námluvách blízké, dostal se s ním totiž do kontaktu už jako začínající autor při tvorbě své rané hry věnující se manželům Suzanne Renaud a Bohuslavu Reynkovi.
Františákův text se v naší scénické montáži klikatí okolo osudů Josefa Floriana a nedohledného zástupu osobností věhlasných i všedních. Ve hře tak povstávají postavy Suzanne Renaud a Bohuslava Reynka, Léona Bloye, Otokara Březiny, Jakuba Demla, Vladimíra Holana, Františka Halase a Jana Čepa. Společně a nerozdílně s nimi přistoupí do textu rovněž notný počet zástupců Florianovy rodiny.
U příležitosti osmdesátého výročí Florianova úmrtí vznikl text, jehož ambicí není pouze překlenutí čtyřiceti let komunistického zneviditelnění stop existence katolických autorů, Dobrého díla i samotného Josefa Floriana. Františákův text nahlédl také do širých dimenzí Florianovy duše, kterou nechá opět zakřičet nad krajem: „Do ráje nevejdeme ani zítra ani pozítří ani za deset let. Do ráje vcházíme dnes. Jsme-li chudi a přibiti na kříž.“
Výtvarná koncepce inscenace Poklekni před duší vychází ze síly vzedmutí prostoru, papíru, hory či snad nekompromisní vlny, kterou Josef Florian zdolává či jí naopak odolává. Scénograficky tuto vizi přinesl Horský stín, tedy spojení scénografů Jaroslava Čermáka (v HDJ Jediný život – scéna) a Hynka Petrželky (v HDJ Neuvěřitelné dobrodružství ústavy – kostýmy), kteří v podhůří této dynamické kolmice vytvořili světlým laděním zároveň prostor tichý až meditativní, v přímém kontrastu s jeho nesmlouvavostí. Kostýmy navrhla Eva Jiřikovská (v HDJ následuje Modrý pták – scéna a kostýmy) tak, aby v charakteru postav či i s rozmachem abstraktně návrhářským byly výraznou stylotvornou stránkou inscenace. Po čase složil scénickou hudbu a písně pro Horácké divadlo opět Ivan Acher (naposled v HDJ Osudy dobrého vojáka Švejka), z jehož práce na tomto titulu můžeme nezřídka slyšet duchovní i lidové motivy, stejně jako zpracování tvorby Suzanne Renaud do písňové podoby.
