logo
foto z inscenace

Dodo Gombár, Jaroslav Čermák

Martinů

Česká rapsodie Bohuslavova

984. premiéra: 5. září 2020

   

režie Dodo Gombár j. h.

dramaturgie Jaroslav Čermák

scéna Tom Ciller j. h.

kostýmy Lenka Odvárková j. h.

hudba David Rotter

pohybová spolupráce Denisa Musilová

představení řídí Gabriela Schottnerová

napovídá Ivana Kučerová

   

Velká scéna

osoby a obsazení

Bohuslav Martinů - Jakub Škrdla

Stanislav Novák, Jiří Mucha - Michal Kraus

Jan Zrzavý - Josef Kundera

Černovský, Václav Talich - František Mitáš

Otec Jana Zrzavého, Kritik č. 1, Georges Neveux - Lukáš Matěj

Ředitel, Nový ředitel, Dushkin, Kritik č. 2, Čihař - Jan Burda

Otec, Paul Sacher - Ondřej Šípek

Charlotta Martinů, Libuška, Zdenka - Šárka Čermáková

Vitka Kaprálová, Porodní bába, Pošťačka, operní diva Valoušková, Roe - Klára Anna Satinská

Matka - Lenka Schreiberová

sestra Marie - Svetlana Hruškociová

Ptáček Lelek Tamara Dikyová j. h.

Hudebnice (housle) - Pavlína Pulicarová j. h.

Hudebnice (violoncello) - Anna Čermáková j. h.

Hudebník (bicí nástroje) - Jan Fuchs j. h.

Hudebník (trubka) - Přemysl Hrubý j. h.

„Umělec se stále ptá po smyslu života, svého vlastního i lidstva, hledá pravdu. Systém neurčitosti otevírá naše každodenní životy. Tlak mechanizace a uniformity je pro člověka impulsem k tomu, aby protestoval a umělec má jen jednu možnost, jak tento protest vyjádřit a tím je jeho hudba.“

Bohuslav Martinů

Autorský text Martinů navazuje na dramaturgickou linii, která má za cíl prohlubovat naše dnešní povědomí o vlastní minulostiv sepětí s naším krajem, jeho charakterem a lidmi, kteří spoluvytváří naši historii, ať už v zapomenutém a zaprášeném otisku, či s celosvětovým věhlasem. V tomto duchu pokračuje divadelní hra Martinů v tvorbě této linie započaté inscenováním původní hry Jediný život, napsané přímo pro naše divadlo na motivy života básníka Jan Zahradníčka.

Hra Martinů se vydává živě ohledávat osudy světově známého, ve své vlasti zastíněného proslulostí Bedřicha Smetany či Antonína Dvořáka, skladatele Bohuslava Martinů, započaté v závětří Vysočiny, ve věžní místnosti kostela svatého Jakuba v Poličce. Přibližuje zákruty mysli a některé okolnosti života, které vedly tohoto skladatele cestou, jež čítá osobní i autorské touhy a sny napříč jeho životní poutí, od vyloučení z Pražské konzervatoře pro „nenapravitelnou nedbalost“, skrze dvě světové války, emigraci, exil, skrze okouzlení pařížským životem a soudobou tvorbou, jako i svou životní partnerkou Charlotte Quennehen, až po vystoupání na pozici světoznámého a uznávaného skladatele, který ve své tvorbě krom motivů světové literatury jedinečně a zádumčivě zpracovává lidové motivy s notným otiskem stesku po své vlasti, po domově, jenž v oné kostelní věži v Poličce jako první rozezníval skrze melodie chrámové hudby jeho fantazii a mysl.

režie Dodo Gombár (*1973)
Po absolutoriu divadelní režie na VŠMU v Bratislavě (1998) působil dvě sezóny jako kmenový režisér a umělecký šéf Komorního divadla v Martině, kde vytvořil 13 inscenací. Od roku 2000 režíroval na řadě českých, slovenských i evropských scénách (Itálie, Maďarsko). V letech 2006 – 2009 byl uměleckým šéfem a kmenovým režisérem v Městském divadle Zlín, kde nastudoval nespočet inscenací, jež se vyznačovaly charakteristickým autorsko-režijním pojetím (např. Faust, Tři sestry, Mistr a Markétka). Věnoval se i režii muzikálů a hudebních komedií (Šumař na střeše, Limonádový Joe, Kabaret, Balada pro banditu). Už jako host nastudoval ve zlínském divadle vlastní adaptaci románu Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně. V roce 2009 režíroval také „lyrikál“ Michala Horáčka Kudykam ve Státní opeře Praha a svoji hru Třetí věk v Městském divadlev Žilině. V té době pravidelně hostoval v Městských divadlech pražských, v divadle Petra Bezruče v Ostravě či ve Švandově divadle na Smíchově, jehož se stal v roce 2010 uměleckým šéfem (do letošního roku 2019). Režíroval také v Divadle Reduta při ND Brno, v Městském divadle Brno, v Divadle Bolka Polívky, v Činoherním Studiu Ústí nad Labem, ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti, na Nové scéně Bratislava nebo ve Slovenském národním divadle. Na kontě má už kolem osmdesáti režijních počinů.

VRÁTIT SE ZPĚT