logo
foto z inscenace

Henrik Ibsen

Heda Gablerová

985. premiéra: 19. září 2020

   

režie Tomáš Procházka j. h.

překlad František Frölich

dramaturgie Barbora Jandová

scéna Zuzana Hudáková j. h.

kostýmy Andrea Pojezdálová j. h.

hudba Nada El

asistent režie Barbora Mužná

technická spolupráce Jan Fuchs j. h.

představení řídí Eliška Matzkeová

napovídá Ivana Kučerová

   

Velká scéna

osoby a obsazení

Dr. Jørgen Tesman - Zdeněk Stejskal

Heda Tesmanová - Alexandra Palatínusová

Juliana Tesmanová - Lenka Schreiberová

Tea Elvstedová - Šárka Čermáková

JUDr. Brack - Stanislav Gerstner

Eliert Løveborg - Jakub Škrdla

Berta - Lucie Sobotková

„Tragédie Hedy Gablerové mi je strašidelně blízká. Hrát roli, co se od nás očekává, na úkor naší vlastni svobody a sebeklamu, že je to vlastně vše v pořádku. Není to jen další „ženské drama“, je to mimořádně syrový manifest lidské svobody.“

Tomáš Procházka, režisér

náhled plakátu Drama Hedy Gablerové je znepokojivé svým bojem o vnitřní svobodu a nezávislost, touhou po vlastním sebeuplatnění v kontrastu s realitou všedního manželství. Střet s průměrností a přetvářkou nebo příběh lidského vyhoření a duševní prázdnoty?

Příběh Hedy Gablerové je jednoduchý. Dcera vysoce postaveného generála Gablera se po jeho smrti spíše z rozmaru než ze skutečné lásky provdá za mladého nadějného historika Jörgena Tesmana. Po návratu ze svatební cesty se nastěhuje do nového domu, který se pro ni však stává víc klecí než domovem. Navíc čeká s Jörgenem Tesmanem dítě, což Heda považuje za spoutání, které je neslučitelné se způsobem života, na jaký byla zvyklá ještě za života svého otce. Její situace se ještě více zamotává (či prohlubuje) ve chvíli, kdy se ve městě objevuje také její bývalá láska a připomínka starých dobrých časů, talentovaný Eilert Lovborg, který právě napsal zásadní vědecké dílo.

Norský dramatik Henrik Ibsen (1828 – 1906) je považovaný za zakladatele moderního divadla. Stále je velmi populárním autorem, jehož dramata jsou oblíbeným předmětem různých mnohotvárných interpretací. Na jevišti HDJ se tento klasik psychologického dramatu hrál nejvíce ve 40. letech, naposledy pak v roce 1971 byla uvedena inscenace Divoká kachna, nikdy se v Jihlavě nehrály jeho vrcholné hry jako Nora (Domeček pro panenky) nebo Heda Gablerová.

Pro inscenaci Hedy Gablerové oslovilo Horácké divadlo mladého režiséra, pohybujícího se na zajímavém rozhraní dramatických předloh a pohybového divadla, Tomáše Procházku.

foto ze zkoušek

foto z představení

Na představení se také podílejí:

Světla František Dočekal, Jaroslava Chlubnová, David Ševela, štychaři Milan Pinder, Rudolf Kršňák a Milan Řezníček, zvuk Martin Zmrhal a Marek Točík, rekvizity Hana Kiková a Radka Slavíková, scénu staví skupina Jiřího Kašíka ml., jevištní mistr Jiří Kašík, garderoba Eva Kvášová a Dagmar Vacková, vlásenky Zdena Černá a Marta Čechová. Vyrobily dílny HDJ: malíři dekorací Radek Hubocký a Libor Obršlík, čalouník Vladimír Vlček, zámečník Josef Kníže, truhlář Jaromír Přenosil, kostýmy Marie Schwarzová, Hana Vinczeová, Dana Nováková a Petr Vosmek, sklad kostýmů Martina Benáčková, stage manager Tomáš Rychetský

VRÁTIT SE ZPĚT