foto z inscenace

Dodo Gombár

Martinů

Česká rapsodie Bohuslavova

984. premiéra: 16. května 2020

   

režie Dodo Gombár j. h.

   

Velká scéna

„Umělec se stále ptá po smyslu života, svého vlastního i lidstva, hledá pravdu. Systém neurčitosti otevírá naše každodenní životy. Tlak mechanizace a uniformity je pro člověka impulsem k tomu, aby protestoval a umělec má jen jednu možnost, jak tento protest vyjádřit a tím je jeho hudba.“

Bohuslav Martinů

Autorský text Martinů navazuje na dramaturgickou linii, která má za cíl prohlubovat naše dnešní povědomí o vlastní minulostiv sepětí s naším krajem, jeho charakterem a lidmi, kteří spoluvytváří naši historii, ať už v zapomenutém a zaprášeném otisku, či s celosvětovým věhlasem. V tomto duchu pokračuje divadelní hra Martinů v tvorbě této linie započaté inscenováním původní hry Jediný život, napsané přímo pro naše divadlo na motivy života básníka Jan Zahradníčka.

Hra Martinů se vydává živě ohledávat osudy světově známého, ve své vlasti zastíněného proslulostí Bedřicha Smetany či Antonína Dvořáka, skladatele Bohuslava Martinů, započaté v závětří Vysočiny, ve věžní místnosti kostela svatého Jakuba v Poličce. Přibližuje zákruty mysli a některé okolnosti života, které vedly tohoto skladatele cestou, jež čítá osobní i autorské touhy a sny napříč jeho životní poutí, od vyloučení z Pražské konzervatoře pro „nenapravitelnou nedbalost“, skrze dvě světové války, emigraci, exil, skrze okouzlení pařížským životem a soudobou tvorbou, jako i svou životní partnerkou Charlotte Quennehen, až po vystoupání na pozici světoznámého a uznávaného skladatele, který ve své tvorbě krom motivů světové literatury jedinečně a zádumčivě zpracovává lidové motivy s notným otiskem stesku po své vlasti, po domově, jenž v oné kostelní věži v Poličce jako první rozezníval skrze melodie chrámové hudby jeho fantazii a mysl.

režie Dodo Gombár (*1973)
Po absolutoriu divadelní režie na VŠMU v Bratislavě (1998) působil dvě sezóny jako kmenový režisér a umělecký šéf Komorního divadla v Martině, kde vytvořil 13 inscenací. Od roku 2000 režíroval na řadě českých, slovenských i evropských scénách (Itálie, Maďarsko). V letech 2006 – 2009 byl uměleckým šéfem a kmenovým režisérem v Městském divadle Zlín, kde nastudoval nespočet inscenací, jež se vyznačovaly charakteristickým autorsko-režijním pojetím (např. Faust, Tři sestry, Mistr a Markétka). Věnoval se i režii muzikálů a hudebních komedií (Šumař na střeše, Limonádový Joe, Kabaret, Balada pro banditu). Už jako host nastudoval ve zlínském divadle vlastní adaptaci románu Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně. V roce 2009 režíroval také „lyrikál“ Michala Horáčka Kudykam ve Státní opeře Praha a svoji hru Třetí věk v Městském divadlev Žilině. V té době pravidelně hostoval v Městských divadlech pražských, v divadle Petra Bezruče v Ostravě či ve Švandově divadle na Smíchově, jehož se stal v roce 2010 uměleckým šéfem (do letošního roku 2019). Režíroval také v Divadle Reduta při ND Brno, v Městském divadle Brno, v Divadle Bolka Polívky, v Činoherním Studiu Ústí nad Labem, ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti, na Nové scéně Bratislava nebo ve Slovenském národním divadle. Na kontě má už kolem osmdesáti režijních počinů.

VRÁTIT SE ZPĚT